Zatímco města stále častěji hovoří o výhodnosti vysazování stromů s tím, že poskytují přírodní klimatizaci, pro samotné stromy zástavba zdaleka taková výhra není. Ve městech mají náročný život. Silnice a chodníky kolem nich, udusaná hlína i málo prostoru způsobují, že jsou nezřídka na suchu a docházejí jim živiny. Se specifickým způsobem pomoci přišla mladá firma Groown. Směs živin včetně hub, které se se stromy sžívají, jim vpravuje přímo ke kořenům. Strojem, který působí jako obrovská injekce.
Právě zvláštním způsobem ošetření stromů mladá firma zaujala. Takzvaná půdní injektáž, kterou používá, nezískala svůj název náhodou – zařízení skutečně vypadá jako obrovská injekce, již pracovníci Groown vpichují do země. Prostor si udělají provzdušněním vysokým tlakem vzduchu, teprve pak se v nově vytvořených skulinách může držet voda, a právě do nich se vpraví výživa.
K samotné „jehle“ je napojen kabel, jehož prostřednictvím kromě prvotního vzduchu proudí pod půdu živiny: hnojiva jako dusk či fosfor, biochar, tedy výživné uhlí, nebo zeolit, který pomáhá odstraňovat toxiny. A další stopové prvky a bakterie, které pomáhají rostlinám zvládat stres životního prostředí.
Nebo taky mykorhizní houby. Tedy systémy, které běžně v přírodě se stromy žijí tak, že je to pro oba organismy výhodné. Houby se napojují na kořeny hostitelských rostlin a dodávají jim vodu a živiny, na oplátku dostávají látky z fotosyntézy. V betonovém prostředí se obvykle něco takového neděje.
ovce
Přečtěte si také
Amazon chová u svého distribučního centra ovce. Jsou levnější než sekačka a prospívají krajině
„Česko obecně péči o půdu a vzrostlé stromy podceňuje. Města sice vynakládají nemalé prostředky na nové výsadby, jejich efekt však pocítíme až za patnáct dvacet let. Neúnosná vedra v ulicích řeší nejlépe naopak starší, vzrostlé stromy,“ říkají Klára a Michal Hausenblasovi, manželé, kteří spolu Groown v roce 2020 založili. Směsi, jimž přezdívají půdní kondicionéry, míchají stromům na míru.
Zájem o sav vzrostlých stromů se mění. Když tornádo poničilo ty v Hodoníně, pomáhali Hausenblassovi dřevinám vzpamatovat se z řádění živlu. V Litomyšli měla jejich expertiza vyřešit skutečnost, že tam při výsadbě stromy nechali v původním fixačním obalu, který ale nezetleje. Takže neměly možnost rozvinout kořenový systém potřebný ke své výživě. Jinde řeší zdraví stromů, jimž kořeny poničily stavební práce v okolí, nebo ty, které obalilo jmelí, zřejmý znak nedobré imunity stromů.
Nejde ale jen o omyly nebo zásadní přírodní katastrofy. V městském prostředí je řada nástrah. K malému kořenovému prostoru, udusané hlíně, toxicitě způsobené výkaly domácích mazlíčků nebo zasolenosti po zimě se v posledních letech přidávají další náročné podmínky.
strom
Foto: Depositphotos
I když zvenčí vypadají hezky, neznamená to, že se stromům daří dobře
„Letní extrémy a enormní stres na nepříznivém stanovišti vedou k vadnutí až ztrátě olistění, což je nouzový mechanismus snižující ztráty vody, který ale blokuje ftosyntézu. Stromy se musí spoléhat na své rezervy,“ vysvětluje arborista Petr Růžička a popisuje, že když stromy shodí listy, je to podobný mechanismus, jako když je lidský organismus nemocný a odloží na vedlejší kolej trávicí ústrojí. Tím ztrácíme chuť k jídlu.
Bez fotosyntézy se může stát, že stromy zemřou na nedostatek živin. „Středně velký jedinec má teoreticky zásoby živin na tři až pět let, toto pravidlo ale přestává platit. V současných podmínkách je rezerva živin u většiny stromů vyčerpána a každý shoz listí může být jejich posledním,“ popisuje. Může se stát, že stromy nasadí listí znovu na podzim. „Ale to je další velký výdej energie, který opět čerpá z jejich ztenčujících se zásob,“ dodává.
Groown není jediná firma, která půdní injektáž provádí. Obecně jde však o poměrně novou metodu. Společnost se chlubí tím, že její složení je přírodní. Vzniklo ve spolupráci s pražskou ČZU, brněnskou Mendelovou univerzitou a výzkumným ústavem AV ČR.
